Výlet s naší brzy 91letou babičkou do Čech pod Kosířem byla jednou z mnoha aktivit, kterou jsme s ní v poslední době podnikli. Na cestu spolu s námi vyrazilo celkem 14 (převážně nechodících) klientů jednoho z olomouckých zařízení pro seniory a jejich rodinných příslušníků. Procházka v zámeckém parku, návštěva kavárny, zákusek… Babička si na cestu dokonce přibalila becherovku .

Co mě těší?

Že je stále činorodá, několikrát denně cvičí, chodí na procházky, zkrátka se udržuje v kondici, a to nejen fyzicky – zajímá se o aktuální dění, i o politiku . Přesto se naše babička bez péče druhých neobejde. Já, můj muž i další členové rodiny máme svá zaměstnání, a není tak v našich silách pečovat o ni celodenně. Babička už nemůže a ani nechce zůstat doma sama, potřebuje společenství druhých lidí. Což mě opakovaně přivádí k širšímu tématu, které se týká toho, co naše společnost dovede seniorům nabídnout.

Považuji za důležité, aby i na sklonku života bylo o nejstarší generaci dobře postaráno. Aby mohli i starší lidé žít ve své obci, v prostředí, které znají nebo kde je jim dobře. To souvisí s podporou rodin, které se o své nejstarší členy starají doma, a také s nabídkou míst v domovech pro seniory (kterých je stále málo), se službami denních stacionářů, s pečovatelskou službou – po celém regionu. Vím, že se v Olomouckém kraji spousta dobrého děje pod taktovkou Ivo Slavotínek, náměstek hejtmana OK. A dodávám, že tohle téma patří ke klíčovým oblastem, kterým se chci věnovat v případě zvolení do Senátu!

Myslím, že není lepší motivace, než na vlastní kůži zažívat, co vše péče o seniora vyžaduje.